Historie

Nejstarší zmínka o tzv. poplužním dvoře, který stával v lokalitě současné obce Pavlov, pochází již z roku 1519, kdy tento patřil do majetku kapitoly sv. Víta v Hostouni. Další historicky doložené informace se objevují až téměř o 200 let později; v roce 1715 se novým majitelem stává jakýsi pan Hron, avšak již roku 1717 jej prodává Teresii ze Siegberku a tato následně v roce 1726 Ferdinandovi Kustodovi ze Zubří a Lipky. Jmenovaný připojil postupně k tomuto poplužnímu dvoru pivovar v Unhošti, mlýn v Poteplí, 10 domů v Hostouni a vytvořil tak velkostatek Novodvorský, který roku 1744 prodal pražskému klášteru řádu Voršilek. V době rušení klášterů císařem Josefem II. připadl Novodvorský statek náboženskému fondu a ten jej 30.10.1787 prodal Antonínu Janu Vítkovi ze Salzberku. A konečně roku 1799 kupuje od něj tento majetek Leopold Paul již s právem pivovárečným. Po dobu svého působení zde Paul vystavěl zámeček a založil přiléhající ves (viz podsekce založení obce Pavlov). Přestože zde žil relativně krátce - 13 let, stal se tak jednou z nejvýznamnějších osobností v celé historii obce.

Po smrti Leopolda Paula roku 1812 (pohřben v Hostouni) zdědila Novodvorský statek vdova Anna, která jej následujícího roku postoupila své schovance Evě Hofmannové a ta ho roku 1828 prodala Valburze Bergerové roz. z Lakner. V roce 1848 se novým vlastníkem stává její manžel Maxmilian Berger a v roce 1860 ho prodává Václavu a Kateřině Kratochvílovým. V roce 1869 tento majetek kupují Josef a Barbora Danešovi. Budovy byly sice staré a sešlé, ale Daneš neváhal a dal s velkými náklady vystavět všechny potřebné objekty nově, včetně moderního pivovaru v roce 1870. Na Novém Dvoře hospodařil pak až do své smrti v roce 1883, kdy hospodářství převzal syn Viktor. Danešové měli velkostatek v držení relativně dlouho, až do roku 1918, a tehdy jej dědicové prodali i s pivovarem Janu a Karlu Kubíčkovým. V roce 1923 kupuje Nový Dvůr Josef Vinař, poslední významný vlastník, který zde roku 1928 zřídil chmelnici o výměře 1 ha, aby mohl pivo vařit z vlastních zdrojů. Tzv. Novodvorské pivo se zde vařilo až do druhé světové války. A jeho syn Josef na velkostatku s pivovarem hospodařil až do prvních poválečných let.

Zejména ve druhé polovině 19. století se obec vcelku úspěšně rozrůstala, zatímco v roce 1836 zde bylo pouze 32 domů a žilo 200 obyvatel, v roce 1869 to bylo 39 domů s 291 obyvateli, a v roce 1890 tvořilo obec již 42 domů a žilo zde 338 obyvatel. V roce 1897 si pavlovští občané založili Sbor dobrovolných hasičů na ochranu svých domovů před ohněm. V době své největší slávy, v letech 1914-1918, měl sbor 54 členů, jeho starostou byl František Štěpánek, košíkář a obchodník, velitem byl Antonín Maryják, železniční zřízenec.

Pavlov patřil k městu Unhošti prokazatelně ještě v roce 1899, ale roku 1901 se stal konečně samostatnou obcí (viz Zemský zákoník č.58/1902). Jako první starostové obce jsou postupně uváděni: František Volf a Josef Řach. V roce 1914 zasáhla obec všeobecná mobilizace – vojenskou povinnost nastoupilo postupně 18 pavlovských občanů, v činné vojenské službě byli v té době již 4 osoby, a do konce války v roce 1918 bylo z obce dovedeno dalších 25 občanů. V roce 1918, po vzniku České republiky, se v obci začala psát pamětní kniha, v jejímž sepisování se pokračuje dodnes.

Na přelomu 20. a 30. let 20. století dochází v obci (stejně tak jako v celém státě) k hospodářskému rozvoji a modernizaci. V roce 1929 byla pro obec zajištěna autobusová doprava linkami státních drah (projíždí 3x denně); téhož roku těsně před Vánoci došlo k elektrifikaci obce; v roce 1934 byla zřízena železniční zastávka (denně zastavuje až 16 vlaků). V letech 1948-1949 bylo Josefu Vinařovi ml. československým státem zabráno 80 ha pozemků. Celý bývalý velkostatek byl pak v roce 1950 odevzdán státnímu statku – ředitelství Unhošť. Od tohoto roku byla část objektů Nového Dvora využívána Státním statkem a JZD pro zemědělské a hospodářské účely. V té době se také přestal používat název bývalého velkostatku a upadl by téměř v zapomnění nebýt starých pamětníků. V roce 1967 se bývalý zámeček, dům čp. 1, stal majetkem MNV a po mnoho následujících let byl využíván jako sídlo MNV se zasedací místností, místní knihovnou, klubovnou pro mládež a místností pro mandl. V přízemí i v poschodí byly vytvořeny celkem 4 nájemní byty. Budova pivovaru a ostatní hospodářské budovy zůstaly v majetku státního statku a JZD Jiskra. V průběhu 80. let přestali majitelé a uživatelé hospodářské objekty (pivovar, sýpky, stodoly, atd.) využívat a ty stále více chátraly. Budova zámečku sloužila svým účelům (OÚ, kulturní místnost, pamětní síň J.V. Daneše, atd.) až do roku 1992, kdy byl v rámci restitučních nároků bývalý velkostatek navrácen dědicům a potomkům posledního právoplatného majitele Josefa Vinaře. Ti následně prodávají zámeček, přilehlé budovy i pozemky několika různým majitelům.

Plán akcí

< <     11/2017     > >
PoÚtStČtSoNe
   
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30