Historie

Nejstarší zmínka o tzv. poplužním dvoře, který stával v lokalitě současné obce Pavlov, pochází již z roku 1519, kdy tento patřil do majetku kapitoly sv. Víta v Hostouni. Další historicky doložené informace se objevují až téměř o 200 let později; v roce 1715 se novým majitelem stává jakýsi pan Hron, avšak již roku 1717 jej prodává Teresii ze Siegberku a tato následně v roce 1726 Ferdinandovi Kustodovi ze Zubří a Lipky. Jmenovaný připojil postupně k tomuto poplužnímu dvoru pivovar v Unhošti, mlýn v Poteplí, 10 domů v Hostouni a vytvořil tak velkostatek Novodvorský, který roku 1744 prodal pražskému klášteru řádu Voršilek. V době rušení klášterů císařem Josefem II. připadl Novodvorský statek náboženskému fondu a ten jej 30.10.1787 prodal Antonínu Janu Vítkovi ze Salzberku. A konečně roku 1799 kupuje od něj tento majetek Leopold Paul již s právem pivovárečným. Po dobu svého působení zde Paul vystavěl zámeček a založil přiléhající ves (viz podsekce založení obce Pavlov). Přestože zde žil relativně krátce - 13 let, stal se tak jednou z nejvýznamnějších osobností v celé historii obce.

Po smrti Leopolda Paula roku 1812 (pohřben v Hostouni) zdědila Novodvorský statek vdova Anna, která jej následujícího roku postoupila své schovance Evě Hofmannové a ta ho roku 1828 prodala Valburze Bergerové roz. z Lakner. V roce 1848 se novým vlastníkem stává její manžel Maxmilian Berger a v roce 1860 ho prodává Václavu a Kateřině Kratochvílovým. V roce 1869 tento majetek kupují Josef a Barbora Danešovi. Budovy byly sice staré a sešlé, ale Daneš neváhal a dal s velkými náklady vystavět všechny potřebné objekty nově, včetně moderního pivovaru v roce 1870. Na Novém Dvoře hospodařil pak až do své smrti v roce 1883, kdy hospodářství převzal syn Viktor. Danešové měli velkostatek v držení relativně dlouho, až do roku 1918, a tehdy jej dědicové prodali i s pivovarem Janu a Karlu Kubíčkovým. V roce 1923 kupuje Nový Dvůr Josef Vinař, poslední významný vlastník, který zde roku 1928 zřídil chmelnici o výměře 1 ha, aby mohl pivo vařit z vlastních zdrojů. Tzv. Novodvorské pivo se zde vařilo až do druhé světové války. A jeho syn Josef na velkostatku s pivovarem hospodařil až do prvních poválečných let.

Zejména ve druhé polovině 19. století se obec vcelku úspěšně rozrůstala, zatímco v roce 1836 zde bylo pouze 32 domů a žilo 200 obyvatel, v roce 1869 to bylo 39 domů s 291 obyvateli, a v roce 1890 tvořilo obec již 42 domů a žilo zde 338 obyvatel. V roce 1897 si pavlovští občané založili Sbor dobrovolných hasičů na ochranu svých domovů před ohněm. V době své největší slávy, v letech 1914-1918, měl sbor 54 členů, jeho starostou byl František Štěpánek, košíkář a obchodník, velitem byl Antonín Maryják, železniční zřízenec.

Pavlov patřil k městu Unhošti prokazatelně ještě v roce 1899, ale roku 1901 se stal konečně samostatnou obcí (viz Zemský zákoník č.58/1902). Jako první starostové obce jsou postupně uváděni: František Volf a Josef Řach. V roce 1914 zasáhla obec všeobecná mobilizace – vojenskou povinnost nastoupilo postupně 18 pavlovských občanů, v činné vojenské službě byli v té době již 4 osoby, a do konce války v roce 1918 bylo z obce dovedeno dalších 25 občanů. V roce 1918, po vzniku České republiky, se v obci začala psát pamětní kniha, v jejímž sepisování se pokračuje dodnes.

Na přelomu 20. a 30. let 20. století dochází v obci (stejně tak jako v celém státě) k hospodářskému rozvoji a modernizaci. V roce 1929 byla pro obec zajištěna autobusová doprava linkami státních drah (projíždí 3x denně); téhož roku těsně před Vánoci došlo k elektrifikaci obce; v roce 1934 byla zřízena železniční zastávka (denně zastavuje až 16 vlaků). V letech 1948-1949 bylo Josefu Vinařovi ml. československým státem zabráno 80 ha pozemků. Celý bývalý velkostatek byl pak v roce 1950 odevzdán státnímu statku – ředitelství Unhošť. Od tohoto roku byla část objektů Nového Dvora využívána Státním statkem a JZD pro zemědělské a hospodářské účely. V té době se také přestal používat název bývalého velkostatku a upadl by téměř v zapomnění nebýt starých pamětníků. V roce 1967 se bývalý zámeček, dům čp. 1, stal majetkem MNV a po mnoho následujících let byl využíván jako sídlo MNV se zasedací místností, místní knihovnou, klubovnou pro mládež a místností pro mandl. V přízemí i v poschodí byly vytvořeny celkem 4 nájemní byty. Budova pivovaru a ostatní hospodářské budovy zůstaly v majetku státního statku a JZD Jiskra. V průběhu 80. let přestali majitelé a uživatelé hospodářské objekty (pivovar, sýpky, stodoly, atd.) využívat a ty stále více chátraly. Budova zámečku sloužila svým účelům (OÚ, kulturní místnost, pamětní síň J.V. Daneše, atd.) až do roku 1992, kdy byl v rámci restitučních nároků bývalý velkostatek navrácen dědicům a potomkům posledního právoplatného majitele Josefa Vinaře. Ti následně prodávají zámeček, přilehlé budovy i pozemky několika různým majitelům.

Symboly obce

Znak:

V červeném štítě zkříženy zlatá limpa (sladovnické hrablo) a stříbrný meč (s purpurovou rukojetí), přes ně je položena zlatá koruna.

Prapor:

Tři vodorovné pruhy - od shora žlutý, bílý, červený v poměru 3:1:3, poměr šířky k délce praporu je 2:3.

Charakteristika

Obec Pavlov se nachází v jihovýchodní části okresu Kladno, kde hraničí s okresem Praha-západ. Leží na křižovatce silnice I/6 Karlovarské a silnice III / 0067 Hostouň – Unhošť, které procházejí jejím středem. V roce 1999 byla v pavlovském katastru zahájena výstavba rychlostní komunikace R/6 z Prahy do Karlových Varů, její zprovoznění se má uskutečnit ke konci roku 2008 a úplné dokončení je plánováno na první polovinu roku 2010.

V katastru obce samotné je prostředí spíše rovinaté, převládá zemědělská půda jen občas přerušená remízky, větrolamy a na severu menším lesem jímž protéká Sulavický potok. Obec bývala vždy svým zaměřením převážně zemědělská za účasti drobných živnostníků, žádná těžká průmyslová výroba se zde nikdy neprovozovala a stejný charakter má Pavlov i v současnosti.

Nejvýznamnější dominantou obce dodnes zůstává zámeček (vystavěn Leopoldem Paulem v letech 1799-1801) s přilehlým pivovarem (vystavěn Josefem Danešem v roce 1870), kde se tzv. Novodvorské pivo vařilo až do druhé světové války. Nejstarší zmínka o pavlovském území pochází již z roku 1519, kdy zde stával poplužní dvůr patřící k majetku kapitoly sv. Víta v Hostouni.

Doprava a sítě

Dopravní obslužnost:
Jižní částí Pavlova prochází železniční trať Praha – Kladno, která zabezpečuje velmi dobré spojení do Prahy a Kladna; tam i zpět to představuje až 17 spojů denně. (Železniční zastávka funguje v obci již od roku 1934).
V obci mají zastávku také linkové autobusy č. 319 (Unhošť-Pavlov - Letiště Ruzyně  a zpět) zajišťující spojení zejména do Unhoště eventuelně dalších přilehlých obcí.

Inženýrské sítě:
V obci je v chodu první a druhá etapa kanalizace s napojením na ČOV v Hostouni. V rámci této výstavby byla opravena a vyčištěna retenční nádrž sloužící k zachycení povrchových vod z obce při přívalových deštích.  Nyní kanalizaci provozuje v obci firma Petr Kožený s.r.o., Brandýsek, okr. Kladno.

Spolu se stavbou kanalizace byl také položen vodovodní řad a rozvod plynu, připravené pro budoucí využití jednotlivých domácností.
V roce 2014 byla dokončena nová trafostanice, která výrazně napomohla spolehlivému zásobování  firem i domácností el. energií. Pro zajímavost: první světla se poprvé v obci rozsvítila těsně před Vánoci v roce 1929. V roce 2017 byl v rámci výstavby logistického parku do obce přiveden plyn, jako první jej mohou využívat občané v Zahradní ulici.

Likvidace odpadů:
V obci funguje od roku 1992 systém třídění odpadů obohacený v roce 2003 o nový systém likvidace odpadů; pro svoz komunálního odpadu (popelnice na směsný odpad pro každou domácnost) je stanoven roční poplatek dle počtu osob žijících v dané domácnosti a výsledná částka je tak adekvátní množství vyprodukovaného odpadu. Pro tříděný odpad jsou ve sběrném dvoře přistaveny kontejnery, konkrétně na plast, sklo, papír, elektroodpad, oleje a kovy; a minimálně 2x ročně se uskutečňuje sběr nebezpečného a nadrozměrného odpadu. Obec se pravidelně umísťuje na čelních pozicích v kraji v soutěži "My třídíme nejlépe".

Služby a sdružení

Sociální oblast a další služby:
V sociální oblasti spadá obec většinou pod pravomoc Unhoště /obec s rozšířenou působností/ a Kladna /statutární město/. V Unhošti se jedná se zejména o sociální péči a pomoc, matriku, školství, stavební úřad, živnostenský úřad.
Pošta ani zdravotní péče v obci není, nejbližší služby z této oblasti jsou opět ve městě Unhošť.
Hřbitov pro pavlovský katastr se nachází v Hostouni, nicméně církevní službou spadá ke kostelu sv. Petra a Pavla v Unhošti.
Pohostinství poskytuje "obecní šenk"  v centru obce, který po dohodě může zajistit i základní potraviny těm občanům, kteří nemohou za nákupy nikam dojíždět.
Sportoviště – původní asfaltové a travnaté hřiště již není možné využívat (pozemky navráceny restituentům + žádost o změnu územního plánu). Nicméně v parku v centru obce je umístěn betonový pingpongový stůl a na západním okraji obce je nově dokončené (s podporou dotace) dětské hřiště, travnaté hřiště na míčové sporty a workoutové cvičící nástroje.